|
Stát občany motivuje státními příspěvky a daňovými výhodami, aby využívali penzijní fondy. Ale pravda je taková, že ne všem se penzijní připojištěn vyplatí.
Penzijní fondy podléhají přísné státní regulaci. Z toho důvodu fond nesmí připsat záporné zhodnocení a též je nemožné dosahovat vysokých zisků. V letech 2000 až 2003 dosahovaly penzijní fondy průměrného zhodnocení 3,22 %.
Existuje stále mnoho skupin lidí, pro které se penzijní připojištění vyplatí. Nejvýhodnější připojištění je zajisté pro lidi před důchodem, kdy je efekt ze státního pojištění vyšší než efekt úroků.
Penzijní připojištění vzniká uzavřením smlouvy mezi účastníkem penzijního připojištění a penzijním fondem. Zaměstnanec se v žádném případě bránit nebude, už jen z toho důvodu, že dostane státní příspěvek až 150 Kč/měsíčně. Minimální měsíční vklad činí 100 Kč. V tom případě získá státní příspěvek 50 Kč. Maximální státní příspěvek ve výši 150 Kč získá každý, kdo vloží min. 500 Kč měsíčně. Ročně získá 1500 Kč na státním příspěvku. Pokud zaměstnanci přispívá zaměstnavatel, u zaměstnance tento příspěvek osvobozen od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a do 5 % hrubé mzdy také od daně z příjmu.
Určitě se vám naskytla otázka, co na tom získá zaměstnavatel. Částky poukázané penzijním fondům za zaměstnance jsou na straně zaměstnavatele až do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění nezdaněny. Podle zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů je totiž příspěvek zaměstnavatelem nákladem.
Od roku 2008 může zaměstnavatel přispívat na penzijní připojištění maximální částkou 24.000 Kč. Z částky příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění neplatí zaměstnavatel ani sociální, ani zdravotní připojištění. Zaměstnavatel proto ušetří 35 % příspěvku.
Zaměstnavatel značně ušetří ve mzdových nákladech. Náklady zaměstnavatele se v takovém případě zvýší pouze o částku, kterou přispěje zaměstnancům na penzijní připojištění. V případě, že by se zaměstnavatel rozhodl zaměstnanci o stejnou částku zvýšit čistou mzdu, tak jeho náklady budou podstatně vyšší. V obou případech zaměstnanec získá stejnou částku, ale pro zaměstnavatele to ve druhém případě znamená vyšší náklady.
