|
Potřeba důchodové reformy v ČR je více než zřejmá. Současný důchodový systém je založen na větším počtu produktivních lidí, kteří přispívají prostřednictvím sociálního pojištěním na důchody lidí v postproduktivním věku. Bohužel starších lidí přibývá a produktivní lidé je brzy nebudou moci financovat. Z toho důvodu, by měli lidé přemýšlet i nad jinou možností zajištění se na stáří a nespoléhat jen na stát. Jedním z nejužívanějších a nejspolehlivějších produktů je penzijní připojištění.
Na místě je vysvětlit, co je vlastně penzijní připojištění a jaký je rozdíl mezi ním a důchodovým pojištěním, které je součástí nabídky komerčních pojišťoven. Rozdíl je jednoduchý, penzijní připojištění není žádné pojištění, nýbrž spoření. Důchodové pojištění je součástí životního pojištění a jedná se o opravdové pojištění, které má sice spořící složku, ale jinak se chová jako pojištění (pro případ dožití). Penzijní připojištění slouží výhradně k naspoření finančních prostředků na stáří a k jejich zhodnocení. Oba tyto produkty jsou daňově zvýhodněny, ale pouze na penzijní připojištění je poskytována státní podpora.
Klient spoří určité částky (pravidelně měsíčně), ty ukládá na svůj účet u penzijního fondu, který spravuje jeho penzijní připojištění. Penzijních fondů je v ČR 10 a fungují podle zákonem vymezených pravidel. Fond pak peníze od účastníků připojištění investuje do bezpečných cenných papírů (např. státní dluhopisy) a výnosy rozdělí mezi účastníky na konci roku. Účastník připojištění ještě po splnění podmínek dostane státní podporu.
Připojištění je uzavřeno na základě smlouvy, která musí obsahovat tzv. penzijní plán. V penzijním plánu je vymezena doba spoření, dávky, druh penze, doba vyplácení penze apod. Smlouvu a penzijní plán může fond změnit jen po písemné dohodě s klientem. Po uzavření smlouvy začne účastník spořit. Přispívat mu může i zaměstnavatel a třetí osoba.
Největším lákadlem tohoto produktu jsou, podobně jako u stavebního spoření, příspěvky od státu. Státní podpora je poskytována podle výše příspěvků a to od 100 Kč měsíčního spoření do 500 Kč. Podpora činí až 150 Kč měsíčně. Vláda již však schválila změnu v poskytování státní podpory. Bude zvýšena výše měsíčních vkladů pro nárok na státní podporu. Spodní hranice bude 300 Kč a horní 700 Kč, místo dnešních 500 Kč. S tímto souvisí i fakt, že brzy skončí penzijní připojištění jako takové a bude nahrazeno penzijním spořením, které bude podobné, až na to, že účastníci budou moci vybírat z různých programů investování.
Při splnění určitých podmínek mají účastníci penzijního připojištění nárok na daňové úlevy. Mohou si odečíst zaplacené příspěvky od základu daně z příjmů. Jedná se o příspěvky v minimální výši 500 Kč měsíčně, v maximální 1 500 Kč. Ročně se tedy jedná o částku od 6 000 Kč, maximálně 18 000 Kč. Celkem je tedy možné odečíst 12 000 Kč za rok. Toto odečtení se uplatňuje při ročním zúčtováním daně.
Daňově je zvýhodněn i zaměstnavatel, který poskytuje příspěvky svému zaměstnanci na penzijní připojištění. Takto poskytnuté příspěvky si může také odečíst od základu daně, a to až do výše 24 000 Kč.
Příspěvek na penzijní připojištění používají zaměstnavatelé jako motivující prostředek pro své zaměstnance. Je to výhodnější, než jim zvýšit mzdu. Ze mzdy by zaměstnavatel i zaměstnanec museli odvést pojistné na sociální a zdravotní pojištění a zaměstnanec ještě navíc daň. Z příspěvku na penzijní připojištění se však do určité výše nemusí odvádět nic.
Výnosy jsou rozdělovány zhodnocené peníze na základě rozhodnutí valné hromady. Penzijní fond je povinen rozdělit nejméně 85 % mezi své klienty. Povinně musí dát 5 % do rezervního fondu. Klient tedy nemá zaručenou žádnou pevnou sazbu, kterou budou jeho peníze zhodnoceny (jako např. u termínovaných vkladů). Vše záleží na tom, jakého je fond schopen dosáhnout zisku.
Při splnění určitých podmínek, má účastník nárok na vyplacení peněz. Fondy nabízejí různé druhy penzí, které si účastník sjedná ve smlouvě. Dále je možné částku vyplatit jednorázově. Pokud účastník podmínky nesplní, může dostat tzv. odbytné.
Jedná se o základní penzi, která musí být ve smlouvě sjednána vždy. Může být vyplacena pouze v případě, že klient spořil alespoň 5 let (60 měsíců) a dosáhl věku 60 let. Většinou se vyplácí doživotní penze, někdy je také možné, aby klient určil na jakou dobu penzi chce, či na jakou částku.
Další penzí je výsluhová, která se vyznačuje tím, že ji lze pobírat již po patnácti letech spoření. Invalidní penzi může pobírat účastník, který přispíval alespoň 3 roky a má nárok na plný invalidní důchod. Poslední z penzí je pozůstalostní penze, která je vyplacena osobám určeným ve smlouvě, v případě, že účastník zemře. Pojištění musí trvat alespoň 3 roky.
Pokud účastník spořil alespoň 12 měsíců, vznikl mu nárok na odbytné. Pokud nemůže připojištění platit, dostane zpět peníze, které v průběhu let naspořil a tomu jejich zhodnocení peněžním fondem. Nemá nárok na státní podporu. Nárok na odbytné mají i osoby určené ve smlouvě, pokud účastník zemřel a ještě nesplnil podmínky pro získání pozůstalostní penze.
Někdy nemá účastník zájem na výplatě penze a po splnění podmínek si nechá částku vyplatit jednorázově. Jednorázové vyrovnání nelze využít u pozůstalostní penze.
Tento produkt také mohou využívat lidé, kterým je 55 let a více, jako krátkodobý produkt na zhodnocení vlastních prostředků. Stačí jim spořit peníze potřebných pět let a plně využít státní podpory. Peníze mohou pak vybrat kdykoliv po 60 letech věku. Např. pokud budou spořit 500 Kč měsíčně, dostanou maximální státní podporu, tedy dohromady budou ukládat každý měsíc 650 Kč. To jim za minimálních 60 měsíců vynese 39 000 Kč, což je o 9 000 Kč více, než kdyby každý měsíc ukládali na vkladní knížku oněch 500 Kč. A to jsme ještě opomněli zhodnocení fondem. V tomto směru se jedná o nejvýhodnější produkt.
